ÚVODNÍ STRANA FORUM RSS MOBILNÍ TEXT. VERZE DEU ENG

Smetanovy sady


TISK ČLÁNKU POSLAT EMAILEM
1. Smetanovy sady

Smetanovy sady se rozkládají v jihozápadní části Kadaně na úpatí vrchu Strážiště. Byly založeny v roce 1852; park byl však budován postupně a do dnešní rozlohy (asi 6 ha) dospěl v roce 1905. Původní název Trägerovy sady (něm.Trägeranlagen) se udržel až do roku 1945. Ze sadovnického hlediska jsou sady koncipovány v anglickém slohu – představuji v zásadě přírodně krajinářský park, utvářený podle vzhledu anglické krajiny (anglický park). 

V parku převažují druhy a kultivary listnatých dřevin. Kultivary jsou kulturní, pěstované odrůdy (variety) rostlin (zkratka cv.). V naprosté většině případů je nelze dále rozmnožovat generativně (semeny), ale některým ze způsobů vegetativního rozmnožování. Kultivary se v rámci jednotlivých druhů odlišují charakteristickým znakem, například ve tvaru koruny, barvě či tvaru listu. Za názvem kultivaru je v dalším textu této publikace uveden rok jeho vyšlechtění či zavedení na trh (pokud je tento údaj známý). 
 

Podzimní záplava barev ve Smetanových sadech


Jehličnaté stromy

Jehličnany jsou ve Smetanových sadech zastoupeny pouze několika málo druhy. Naší pozornost si zaslouží pěkně urostlý, statný exemplář severoamerické borovice vejmutovky (Pinus strobus), který roste v blízkosti křižovatky ulic J.Švermy a ulice Havlíčkovy. Vejmutovka je statný, rychle rostoucí strom, který ve své domovině dorůstá až do výšek 50 metrů a dosahuje až 200 cm ve výčetním průměru. To jsou důvody, proč byla tato dřevina mezi prvními severoamerickými dřevinami, které se zkoušely v Evropě lesnicky využít .Nedaleko odtud, v parku na zámku Jezeří a v lesích červenohrádeckého panství, se vejmutovka objevila vůbec poprvé na našem území již koncem 18. století.

Několika staršími jedinci jsou v parku zastoupeny i další severoamerické dřeviny, jedle ojíněná a douglaska tisolistá šedá. Jedle ojíněná ( Abies concolor) má velmi dlouhé jehlice, většinou srpovitě zahnuté a z obou stran shodně šedozeleně zbarvené. Díky své nenáročnosti je tato jedle u nás v městském prostředí pěstována nejčastěji; i v Kadani se s ní setkáme na mnoha místech. K zajímavostem určitě patří, že jedle ojíněná byla na našem území vysazena poprvé v roce 1910, rovněž v parku nedalekého zámku Jezeří.  

Douglaska tisolistá( Pseudotsuga menziesii) byla na našem území poprvé vysazena již v roce 1842 a nejen u nás, ale i v mnoha dalších zemích Evropy se stala důležitou hospodářskou dřevinou. Pro lesnické využití se však hodí pouze tzv. zelená douglaska ( Pseudotsuga menziesii var.menziesii). V parcích se většinou setkáme s tzv. šedou douglaskou (Pseudotsuga menziesii var. glauca) . Ta se odlišuje od předchozí zejména modrozelenými až šedozelenými jehlicemi a postavením podpůrných šupin v šiškách – ty jsou zpět ohnuté nebo kolmo odstávající; má také znatelně pomalejší růst. 
Dva druhy zeravů rostou ve skupině jehličnanů v severozápadní části parku nedaleko dětského hřiště. Vyšší, pěkně urostlý zerav řasnatý (Thuja plicata) má větévky na spodní straně opatřeny bělavou kresbou, zatímco zerav západní (Thuja occidentalis) má větévky na rubu žlutozelené. 

Bezesporu ozdobou Smetanových sadů je několik mladších jedinců cedru atlaského (Cedrus atlantica), jejich modro- až stříbřitě zelené jehličí upoutá naší pozornost již z dálky.Cedry jsou dřeviny příbuzné s modříny, od nichž se liší především neopadavými jehlicemi. Podobně jako u modřínů vyrůstají u nich jehlice ve svazečcích na zkrácených větévkách (tzv. brachyblastech); na prodlužovacích větévkách rostou jednotlivě, střídavě postavené. Na rozdíl od jiných jehličnanů rozkvétají cedry na podzim – cedr atlaský koncem září a v říjnu. Cedr atlaský patří v mládí k rychle rostoucím dřevinám. Všem cedrům je společná menší odolnost vůči našim zimním podmínkám. Nejchoulostivějším druhem je u nás cedr himalájský, jehož výsadba se v Kadani vůbec neosvědčila. 


Listnaté stromy

Kostru parku tvoří urostlé exempláře severoamerického dubu červeného (Quercus rubra) a tří kultivarů buku lesního (Fagus sylvatica)• cv. Pendula (1836) – kultivar je v parku zastoupen pěti stromy s převislým tvarem koruny  • cv. Atropunicea – ve Smetanových sadech můžeme spatřit pět jedinců se zelenavě červenými listy • cv. Asplenifolia (1804) – kultivar s úzkými, hluboce laločnatými až nitkovitě rozeklanými listy; v parku rostou dva stromy  I další naše domácí druhy dřevin dub letní, jasan ztepilý, javor mléč, habr obecný a topol bílý jsou zastoupeny svými kultivary: 

Dub letní (Quercus robur)
• cv. Pectinata (1864) – jediný exemplář s hřebenovitě stříhanými listy je zároveň nejcennější dřevinou ve Smetanových sadech 
•cv. Fastigiata – v dospělosti dřevina se široce sloupovitou korunou; v parku roste několik jedinců různého stáří – nejhezčí jsou dva stromy podél ulice Pionýrů 

Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior)
• cv. Pendula ( 1725 ) – kultivar s převislou korunou; v parku můžeme spatřit dva stromy 
• cv. Jaspidea (1802) – tento kultivar má nápadně žluté letorosty a jeho zelené listy ke konci léta žloutnou a v časném podzimu se krásně zlatožlutě vybarvují; dva exempláře rostou v blízkosti Jungmannovy ulice 

Javor mléč (Acer platanoides)
• cv. Schwedleri (1869) – jeho listy jsou v době rašení červené; později jsou tmavě zelené, přičemž řapíky a listové žilky zůstávají červené 
• cv. Crimson King –  v parku roste jeden mladší jedinec; listy tohoto kultivaru zůstávají po celé vegetační období černo červené a matně lesklé 

Habr obecný (Carpinus betulus)
• cv. Horizontalis – v parku nalezneme dva exempláře s krátkým kmenem a široce rozkladitou korunou 

Topol bílý (Populus alba)
• cv. Pendula – strom s převislým tvarem koruny 
• cv. Pyramidalis (1841) – dnes již bohužel dožívající jedinec s pyramidálním tvarem koruny 

Naší pozornost si zaslouží i několik menších stromků dřínu obecného (Cornus mas), které jsou ke konci léta každoročně obsypány velkých množstvím plodů  – dřínek; na podzim jsou nápadné krásným červeným zbarvením svých listů. Ve Smetanových sadech nalezneme i poměrně velké množství introdukovaných listnatých dřevin, např. dub velkokvětý, střemchu pozdní, lípa plstnatou, okrasný kultivar jasanu pensylvánského, dub červený, lísku tureckou, javor stříbrný, jírovec maďal a jírovec pleťový; tento sortiment doplňují mladší jedinci platanu španělského, jerlínu japonského a katalpy trubačovité. Výčet introdukovaných dřevin doplňuje nahosemenný jinan dvoulaločný. 

Dub velkokvětý (Quercus macranthera) je druhem snadno poznatelným pro svůj typický habitus – jeho kmen se dělí velmi nízko nad zemí. K dalším rozlišovacím znakům patří silné, hustě žlutošedé ochmýřené letorosty a poměrně velké obvejčité listy, které jsou na rubu šedozeleně plstnaté. Přirozeně je tento druh rozšířen na Kavkaze, v Arménii a severním Íránu. Na Kadaňsku roste dub velkokvětý poměrně často – statný exemplář nalezneme v kláštereckém zámeckém parku a jedinečně urostlý ve vintířovském zámeckém parku. 

Severoamerická střemcha pozdní (Prunus serotina) dosahuje na přirozených stanovištích asi dvojnásobné velikosti než naše domácí střemcha hroznovitá –  až 30 metrů. Rozkvétá asi o jeden měsíc později ( odtud její druhový název). K hlavním rozlišovacím znakům patří lesklé, kožovité listy a u starších stromů destičkovitě odlupčivá borka. Na našem území se pěstuje od roku 1865. Lípa plstnatá(Tilia tomentosa) je přirozeně rozšířena v jihovýchodní Evropě a v Malé Asii. Její druhový název je odvozen od bíle plstnaté spodní části listů. Velmi krásné je podzimní zlatožluté zbarvení této lípy. 

Dub červený (Quercus rubra) patří sice k všeobecně známým introdukovaným dřevinám, určitě si však naší pozornost zaslouží. Svým krásným rozložitým habitem a výrazným podzimním zbarvením jsou jeho mohutné exempláře ozdobou tohoto parku. Spolu s naším domácím druhem jasanem ztepilým roste ve Smetanových sadech i kultivar severoamerického jasanu pensylvánského se žlutě skvrnitými listy ( Fraxinus pensylvanica cv. Aucubifolia). Na rozdíl od jasanu ztepilého má jasan pensylvánský světle hnědé zimní pupeny, jeho listí se na podzim zbarvuje do žluta a velmi brzo opadává. 

Převislý kultivar buku lesního (Fagus sylvatica 'Pendula') poblíž ulice Pionýrů


Stříhanolistý kultivar dubu letního (Quercus robur 'Pectinata') je nejcennější dřevinou Smetanových sadů


Kultivar jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior 'Jaspidea') koncem září


Červenolistý kultivar buku lesního (Fagus sylvatica 'Atropunicea'); v popředí mladší jedinec cedru atlaského (Cedrus atlantica), vpravo líska turecká (Corylus colurna)


Duby červené (Quercus rubra) jsou v pozdním podzimu ozdobou parku


Kultivar habru obecného ( Carpinus betulus 'Horizontalis') a jeho habitus 


Skupina cedrů atlaských (Cedrus atlantica) poblíž dětského hřiště


Zerav obrovský (Thuja plicata) v popředí skupiny jehličnanů


Sloupovitý kultivar dubu letního (Quercus robur 'Fastigiata') v podzimním zbarvení


Střemcha pozdní (Prunus serotina)


Převislý kultivar topolu bílého (Populus alba 'Pendula') v zimě



Dub velkokvětý (Quercus macranthera) s charakteristickým, nízko nad zemí rozvětven



Jak již bylo uvedeno v historii o Smetanových sadech v první části, většina dřevin byla vysázena na začátku 20. století. Drobné dosadby byly doplněny kolem roku 1980 a dále jako náhradní výsadby za odumřelé stromy až do dnešní doby. V posledních deseti letech došlo při větrném počasí k více jevům, kdy docházelo k pádům větví, k vývratům stromů nebo k poškození, při kterém bylo nutné poškozený strom pokácet. 



Některé druhy stromů se dostaly za téměř sto let věku k hranici dožití. U většiny smrků stříbrných se začalo projevovat houbové napadení, které vedlo k hynutí stromů. Z tohoto důvodu město nechalo provést celkovou inventarizaci stavu dřevin v parku. Výsledkem bylo doporučeno vypracovat projekt na celkové ošetření dřevin. Projekt vypracovala odborná společnost SAFE TREES, s.r.o.. Vedoucím týmu byl a stále je Ing. Jaroslav Kolařík, Ph.D., který je zároveň soudním znalcem v oboru posuzování stavu stromů a zeleně. Celkem bylo prohlédnuto 363 stromů. Z tohoto počtu bylo navrženo 242 stromů k ošetření, 58 stromů k pokácení. Zbytek stromů z celkového počtu nebylo potřebné ošetřit. Protože se jednalo o značný rozsah práce, který za historii parku nebyl nikdy proveden, rozhodlo se město podat žádost na získání dotace ze SFŽP na projektem navržené práce. V roce 2014 město začalo s realizací potřebných úprav podle návrhu. Práce probíhaly po celou dobu vegetačního klidu a byly dokončeny do 31.3. 2015. Odborný dozor při realizaci projektu prováděl dendrolog a zkušený zahradnický odborník Ing. Vlastimil Platil. Během vegetačního období bude provedena ještě kontrola stavu dřevin po ošetření a v případě potřeby budou provedeny opravy. 




V jarních měsících bude provedena výsadba nových stromů. Návrh dřevin k výsadbám byl vypracován s ohledem na jižní sušší stanoviště parku a jeho dendrologickou a historickou hodnotu. Na výsadbu je požadována tříletá pěstební lhůta, která zajistí ujmutí a zdárný růst stromů. V případě potřeby bude péče prodloužena. Stejně jako při ošetřování dřevin i zde město zajistí odborný dozor při realizaci výsadeb. Tím bude dokončena druhá etapa celkové obnovy sadů. 

Závěrem doplňujeme, že zároveň na jaře tohoto roku začne třetí etapa obnovy, při které dojde k obnově komunikací a drobného mobiliáře parku (lavičky, odpadkové koše). Uvědomujeme si, že někteří občané a návštěvníci parku citlivě vnímají a sledují probíhající práce, ale věříme, že v tomto roce bude dokončena tolik potřebná rekonstrukce celého parku, která zkvalitní pobyt návštěvníků a zajistí bezpečnost při průchodu kolem stromů v parku. 



Forma uveřejněných informací je v souladu se zákonem č.64/2008 Sb., vyhláška o přístupnosti.

FORUM MĚSTA | RSS | MOBILNÍ VERZE | TEXTOVÁ VERZE | DEU | ENG

Oficiální stránky královského města Kadaně | Provozovatel: Městský úřad Kadaň | Prohlášení o přístupnosti
Mapa stránek | Vedoucí projektu: Jindřich Rebec | Tvorba stránek © 2010 Petr Peti